Valašské muzeum v přírodě

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm

je největší a nejstarší skanzen ve střední Evropě. Muzeum bylo založeno v roce 1925 a je národní přírodní a kulturní památkou. Je to více než 100 originálních památkově chráněných objektů.

 V současné době je Rožnov proslaven především Valašským muzeem v přírodě , které je tvořeno souborem dřevěných lidových staveb přenesených z valašského regionu do prostředí městského parku (Dřevěné městečko) a na přilehlou stráň (Valašská dědina a Mlýnská dolina). Dvě posledně jmenované části tvoří živé muzeum. Technické vodní stavby, mlýn, pila a hamr jsou v provozu, na políčkách Valašské dědiny se pěstují tradiční plodiny, obyvatelé chovají drůbež a dobytek. V prostorách Valašského muzea se každoročně konají vystoupení národopisných souborů v rámci celoročního folklorního festivalu „Valašský rok“, sestávajícího z 60 programových akcí.Valašské muzeum je nejstarším a největším svého druhu ve střední Evropě. Vzniklo v roce 1925 a ročně jej navštíví více než půl milionu návštěvníků, využívajících služeb průvodců, kteří podávají výklad ve čtyřech jazycích. Lidové umění dalo základ bohaté kulturní tradici, ve které dnes pokračují národopisné soubory, hudební tělesa, pěvecké sbory a výtvarní umělci.

 Dřevěné městečko

Tento nejstarší areál Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm vznikl z iniciativy sourozenců Jaroňkových a členů Musejního spolku. Jejich cílem bylo zachránit staré roubené domy z rožnovského náměstí, především budovu radnice, přenést je do městského parku a položit základ nového muzea.  Areál Dřevěného městečka prezentuje charakter malého venkovského města v období 19. a na počátku 20. století. Jeho atmosféra je vytvořena originálními přenesenými stavbami i kopiemi objektů vybavenými expozicemi, které návštěvníky muzea seznámí s úrovní bydlení, živnostmi provozovanými podomácku, podobou institucí úředních či církevních nebo fungování klimatických lázní v Rožnově.

 Valašská dědina

Valašská dědina je nejrozsáhlejším areálem muzea. Hospodářské usedlosti, větrný mlýn, kovárna, studny, zvonice i zahrádky jsou umístěny v terénu, který svou členitostí, cestami, i shluky stromů připomíná mnohé vesnice na Valašsku. S jejím budováním se začalo v roce 1962. Záměrem bylo naplnit myšlenku záchrany tradičních roubených domů, hospodářských a speciálních staveb, které byly v původním prostředí ohroženy. V muzeum pak byly doplněny dalšími komponenty s cílem obnovit na základě vědeckých zjištění jejich původní historické prostředí.

 Mlýnská dolina

Mlýnská dolina je nejmladším areálem muzea. Střechy jejich objektů vítají návštěvníky již při příjezdu a provází je podél cesty do Dřevěného městečka. Rozkládá se na ploše údolní louky kolem starého vodního náhonu, kde byly postupně od poloviny 70. let 20. století postaveny technické objekty, dokumentující rozvoj a specializaci hospodářství na vesnici v 17. - 19. století. Záměrem Mlýnské doliny je prezentovat živé stavby s jejich zařízeními, která jsou v provozu, aby návštěvníci měli možnost pozorovat plstění sukna, mletí obilí, řezání desek, lisování oleje, zkujňování surového železa a následnou výrobu železného nářadí. Všechny technické objekty v Mlýnské dolině jsou stále funkční. Vybudovány byly u starého vodního náhonu, ze kterého je voda přiváděna pomocí dřevěných koryt k vodním kolům jednotlivých staveb.